Prvním letošním článkem se vracím zpět do milované Anglie. Tentokrát nás rodinná návštěva zavedla do hrabství Devon, který ještě Jane Austen ve svém románu Rozum a Cit nazývala Devonshire. Nad tímto lingvistickým vývojem jsme si při jedné túře lámali hlavu a naším (amatérským) závěrem je, že se název zkrátil a opustil se přídomek -shire (v češtině kraj), neboť v celém Devonshiru, ani ve zbytku Británie, není žádné město s názvem Devon. Proto nemůže dojít k záměně hrabství a města. Oproti tomu hrabství jako Oxfordshire nebo Aberdeenshire zůstávají pojmenovaná v této delší podobě, a to právě pro vyloučení záměny hrabství s městy Oxford a Aberdeen.
Prakticky bych nejprve zmínila, že do Devonu se nejlépe dostanete přímým letem do Bristolu, kam několikrát týdně létá z Prahy easyjet. Další možností je Exeter, hlavní město Devonu. Tam však nelétají žádné přímé lety, tedy bylo nasnadě letět právě do Bristolu, odkud jsme autem za dvě hodiny dorazili do našeho malebného ubytování na farmě u městečka Holsworthy.
A teď už k tomu nejlepšímu, co jsme v Devonu viděli:
Clovelly
Clovelly je určitě místo, které byste neměli vynechat, ať už budete v Devonu nebo Cornwallu. Je to historická rybářská vesnička s přístavem u moře, kterou již od 18. století celou vlastní a spravuje jedna rodina. Ve vesnici fungují b&b, restaurace a další ubytování, nicméně vše patří právě této jedné rodině. Dále je vesnička unikátní pro svou historickou zachovalost. Jedná se opravdu o prototyp typické anglické vesnice, se starými domky a kostkami dlážděnými uličkami, která je obohacena o úchvatný výhled na moře a pláž. Sestup do vesnice zahájíte z návštěvnického centra, kde se zároveň parkuje. Vstupné do vesnice je 9,5 liber a opravňuje Vás se ještě jednou během týdne vrátit, což je upřímně skvělá výhoda, neboť počasí v Anglie je, jak víme, hodně proměnlivé, a může se stát, že Vám v den návštěvy opravdu nevyjde. Máte tedy možnost se ještě jednou vrátit. My jsme se tam například vydali hned druhý den naší dovolené, neboť bylo slunečno, ale hned po příjezdu do Clovelly začaly padat kroupy a zvedl se vítr. Než jsme však koupili vstupenky a prohlédli si suvenýry v návštěvnickém centru, kroupy i mraky byly pryč a opět se objevilo sluníčko. Upřímně, v Anglii jsem se hodně naučila nezoufat si nad počasím, protože z minuty na minutu může být vše jinak.
V Clovelly tedy doporučuji sestoupit vesnicí až úplně na pláž, kde se při odlivu dá dojít až k poměrně vysokému vodopádu. Když říkám sestoupit, myslím to doslova, protože Clovelly stojí v kopci a sestup dolů je poměrně prudký, obzvlášť na starém dláždění a obzvlášť po dešti. Proto je důležité nepodcenit obuv (tohle znovu platí pro celou Anglii, pokud nejedete jenom někam do města). Na pláži je typická anglická hospoda z 18. století, kde mají výborné fish & chips ze zdejších nalovených ryb, případně jiné místní speciality. Také jsou tam obchůdky se suvenýry, zmrzlinou, tradičními pasties či scones. Zmrzlina v Cornwallu i Devonu je mimochodem výborná, pokud je místní z jejich smetany a mléka. Jinak pro milovníky anglických historických a dobových filmů nesmím zapomenout zmínit, že v Clovelly se natáčel film The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, pojednávající o málo známé nacistické okupaci ostrova Guernsey, s romantickou zápletkou. Já jsem film viděla dávno před návštěvou Clovelly a ještě donedávna jsem si myslela, že se opravdu točil na ostrově Guernsey, a pamatuji, jak se mi místní příroda a pláže líbily a říkala jsem si, že bych ostrov měla někdy navštívit. Nato jsem se pak náhodou dozvěděla, že tyto scenérie byly ve skutečnosti v Clovelly a Devonu.
Do Clovelly jsme za pár dnů vrátili ještě jednou a vyšlápli si ho znovu, tentokrát jsme poté šli ještě chvíli podél pobřeží turistickou stezkou s výhledy na moře.
Sandymouth Bay
Sandymouth Bay je nádherná oblast a zátoka s krásnými plážemi, útesy a stezkami podél pobřeží. Je součástí Hartland Cornwall Heritage Coast. Hned u pláže a parkoviště je tam kavárna, kde jsme se po příjezdu opět museli schovat před vichrem a kroupy. Po chvíli se mraky odporoučely a my si užili krásnou procházku na útesech.
Tintagel
Po procházce u pláží v Sandymouth jsme přejeli více na jih, do Tintagelu. Na toto mýtické místo, kde se měl narodit král Artuš, jsme už zavítali minulé léto, kdy jsme si prošli oblast útesů nad mořem, kde stával majestátní Tintagel Castle. Tentokrát jsme opět šli směrem k pozůstatkům hradu, nicméně jsme se vydali pobřežní turistickou stezkou na druhou stranu. Opět to byla nádherná procházka se skvělými výhledy. Po cestě jsme kromě dalších milovníků přírody potkali i ovce, což tam ovšem není nijak vzácným úkazem.
Launceston Castle
Dominantou cornwallského městečka Launceston je starobylý středověký hrad z 11. století, který založili Normané brzy po dobytí Anglie. Vzhledově připomíná Clifford‘s Tower v Yorku, jediný pozůstatek opět normanského hradu York Castle. Pro porovnání, nejstarším dochovaným hradem v ČR je Přimda, založená na počátku století dvanáctého. Procházka pozůstatky hradu je tedy určitě zajímavým zážitkem, rovněž pro výhled z majestátní hradní věže. V samotném městě Launceston je v historických uličkách skryto několik útulných kaváren.
Bude
Bude je jedním z oblíbených přímořských měst Cornwallu (dalšími populárními letovisky jsou např. St Ives, Newquay nebo Penzance). Naše kroky v Bude hned zavítaly na pláž, kde byl zrovna odliv. Na pláži pobíhaly na boso děti, psi, a ve vodě se dokonce surfovalo – byť byl teprve březen a voda neměla více než 10 stupňů. Podél pláže jsme vyrazili na turistickou stezku nad útesy a opět jsme obdivovali výhledy na moře. Po návratu z procházky jsme šli na večeři do restaurace Brandon Arms, kde bylo jídlo opravdu výborné. Bude byl zkrátka budeiful 🙂
Eden Project
Jedním z nejnavštěvovanějších míst v Cornwallu je unikátní Eden Project, což je vlastně taková obří botanická zahrada, kde jsou pod kupolemi uvnitř dva různé biomy – středomořský a deštný prales. Mimo to jsou tam i venkovní zahrady. My jsme se vzhledem k dešti venku byli spíše zahřát v biomech uvnitř, přičemž v deštném pralese teploty zejména v létě dosahují i více než 30 stupňů. I v březnu v nich bylo velké teplo, takže jsme ocenili několik stanic s pitnou vodou a také ochlazovací místnost s klimatizací, která byla velice vítaným místem ostatních hostů (i nás). Celkově to tam mají zorganizované skvěle, např. před vstupem do biomů jsou zdarma šatny, kde se dají pověsit kabáty. Celý projekt je vedený s citem k udržitelnosti a podpoře ekologických aktivit, takže si v místních kavárnách můžete dát kávu se slevou, pokud máte svůj hrnek nebo si ho koupíte na místě (v takovém případě je horký nápoj dokonce zdarma, a taková luxusní čokoláda se šlehačkou a marshmallows se rozhodně vyplatí). Do Eden Projectu je lepší si zakoupit vstupenky dopředu, a ty Vám poté platí ještě po celý rok a máte tedy možnost se mezi rostliny, palmy a kaktusy vracet a obdivovat je v různá roční období.
Stourhead, Wiltshire
Při plánování a mapování okolí jsem zjistila, že po cestě zpět na letiště je nedaleko panský dům Stourhead s rozsáhlými zahradami v antickém stylu. Zde se mimo jiné natáčela scéna, ve které pan Darcy požádá poprvé o ruku Elizabeth Bennet ve filmu Pýcha a předsudek z roku 2005. Protože i samotný dům je nádherný, a rovněž v zahradách byla krásné se procházet, strávili jsme na místě asi tři hodiny. Zde doporučuji nevynechat bazar knih z druhé ruky, odkud jsem si za pár liber odnesla další vydání Pýchy a předsudku a další klasiky.
Moje závěrečná doporučení pro návštěvu Devonu se takřka neliší od doporučení do Cornwallu z minula. Tedy doporučuji mít s sebou oblečení a obuv do veškerého možného počasí, připravit se na bahno po dešti a pak si už jen užívat čerstvý mořský vzduch a výhledy na moře.
